Fotovoltaika nebo fototermika?

Fotovoltaické i fototermické systémy mají společné to, že ke svému fungování potřebují slunce, případně difuzní (nepřímé) záření. Pokud bude zataženo, déšť, mlha…, tak fototermika ani fotovoltaika nebude fungovat. Proto se nikdy nebude jednat o hlavní zdroj energie, ale doplněk, který spoří z celkových nákladů na provoz domu v době příhodných podmínek. U obou zdrojů je výhodné doplnění o akumulátor, ať už tepelný nebo elektrický. Fototermický systém, který ohřívá užitkovou nebo topnou vodu, akumuluje energii v boileru nebo v akumulační nádrži. Fotovoltaický systém, který vyrábí elektrickou energii může pro úschovu energie využít el. baterie.

Vlivem reklamy je fotovoltaika přeceňována a je jí dán úplně jiný úkol, než pro který byla vyvinuta. V loňském roce se nejméně 2x na internetovém vyhledávači Seznam.cz jako příloha objevila anketa – Čím by čtenáři nejraději vytápěli svůj dům? V nabídce byly možnosti: kotel na biomasu, tepelné čerpadlo nebo fotovoltaika. Alarmující je nejen fakt, že fotovoltaika je zařazena jako hlavní zdroj tepla, ale i to, že necelých 60 % hlasujících chce topit fotovoltaikou!!! 34 % tepelným čerpadlem a pouhých 6 % je ochotna k vytápění použít kotel na biomasu!

Vraťme se tady do reality.

Fotovoltaika je malý zázrak, pomocí kterého se mění sluneční záření na elektrickou energii. Takto vyrobenou energii je potřeba ponechat a spotřebovat v původní podobě a neplýtvat s ní např. na ohřev vody v bojleru přes elektropatronu!

Fototermika vyrábí teplo. Její účel je tedy ohřívat vodu v boileru nebo v akumulační nádrži pro přitápění. Každá budova, ať se jedná o využívaný rodinný nebo bytový dům, musí řešit ohřev vody. U nízkoenergetických nebo pasivních domů může být spotřeba energie pro přípravu teplé vody srovnatelná nebo i vyšší než spotřeba energie na vytápění.

Oba systémy potřebují sluneční energii – od toho se odvíjí i jejich umístění – tj. nejlépe na střeše objektu. Zatímco u rodinných domů je vzhledem k potřebě energie plochy na střeše relativně dost, u bytových je naopak plochy málo, zvlášť když se jedná o více než třípodlažní domy. Danou plochu je potřeba vždy využít tak, aby přinesla pro uživatele co nejvyšší energetický zisk a zároveň nejkratší návratnost systému s ohledem na jeho životnost. Je tedy nutné si říci, které energie mám nejvyšší spotřebu (s ohledem na denní průběh) a je nejdražší.

Umístění a zátěž na střechu

Ideální orientace obou systémů z pohledu roční produkce je na jižní stranu. Sklon pro optimální využití obou systémů je 45°. Tím se vyhneme výrazným přebytkům energie v létě a mírně zvýšíme přínosy během jara a podzimu.
Fotovoltaické panely jsou oproti fototermickým lehčí (o cca ½ v přepočtu na m2 plochy), nicméně mají výrazně nižší účinnost, což znamená, že na 1 kW výkonu potřebuji více panelů. Nakonec je střešní konstrukce u systému s 1 kW výkonu zatížena více fotovoltaickými moduly (cca 80 kg) než solárními tepelnými kolektory (50 kg).

Propojení ze střechy se spotřebiči

FV systém se propojuje pouze elektrickou kabeláží. U fototermiky musí být potrubí z mědi nebo z nerezové oceli opatřeno tepelnou izolací. Instalace elektrických kabelů u fotovoltaiky je jednodušší díky menším průměrům, prostupům apod. Pro fototermické systémy se obvykle používá předizolované nerezové potrubí, které se instaluje bez spojů od kolektorového pole až ke spotřebiči. Nevzniká tak riziko netěsnosti spojů.

Životnost

Životnost fototermických kolektorů je 25 a více let. Po dobu životnosti se výkon nesnižuje. Záruka od výrobce kvalitních kolektorů se pohybuje kolem 10 až 12 let.
Podobně u fotovoltaických panelů se může životnost pohybovat až 25 let, nicméně fotovoltaické články postupně ztrácejí v průběhu let výkon.

Závěr: Fotovoltaický i fototermický má na každé budově svoje místo, jde především o maximální využití prostoru vhodného pro jejich umístění a tím získání co nejvíce sluneční energie.